Buddha ... ale to je jedno
Polidštěný obraz Siddhárthy Gautamy - Buddhy. Divné dítě, znuděný syn, chladný manžel, prchající otec. Vyzáblý zoufalec a nakonec klidný, pobavený muž, který našel odpověď na všechno.
Navazuje na úspěšnou knihu "Já nic, já Mohamed". Stejný formát, stejná ilustrátorka, redaktorka, a hlavně autorka. Tři roky úsilovné práce.
Buddha - holohlavý tlouštík s dobráckým úsměvem? Mýtus! Buddha byl štíhlý a měl drdol. Jeho otec byl kníže a bydlel v paláci. To sotva. Otec byl volený regent a palác byla jednopatrová budova z cihel. Co vlastně víme? Známe základní životní příběh s několika zvraty. A dál?Jak vycházel s otcem, s manželkou, se synem? Jaký měl vztah k ženám a k sexu? Byl gay? Měl přátele? A co odpůrci? Jak se vyrovnával s kritikou a nenávistí? Selhal někdy? Dokázal přiznat omyl, omluvit se? Měl smysl pro humor? Buddha není zrovna příklad kladného hrdiny. Jeho životní cesta je lemována omyly, protkána sobectvím a vyztužena urputností. Na druhé straně imponuje. I když klopýtá přes sérii nezdarů, Buddha je dokáže pochopit a zpracovat. Jeho definice moudrosti by se nakonec dala shrnout lapidárně: Nic nečekat. Ale počítat se vším.